Velikonočko v Milovech
Tento rok se uskutečnilo TSM velikonočko na Vysočině na Milovech pro orienťáky v dobře známém penzionu Poslední Míle. Ačkoli účast díky klubovým soustředěním nebyla vysoká, troufám si říct, že o to větší byla kvalita a svěřenci se dokonce mohli poměřit se svými soupeři z jičínského klubu.
Soustředění započalo pátečním odpoledním tréninkem sudá-lichá, abychom si zvykli na místní terény a rozmysleli si, čeho bychom si měli v lese všímat.
Ještě ten večer jsme si loupli nočák, jako modelový trénink na MČR, které se koná následující víkend (držím palce děcka!). I přes silný strach z noci našich dorostenek se všichni vrátili plni pozitivních zážitků.
Další den pro nás byl trochu překvapením sníh, který pokryl celý les. Nás však taková maličkost nezastavila a dopoledne jsme poměřili síly s jičíňákama na downhill middlu. Během odpoledne již sníh zmizel a tak si Egg hunt, který si pro nás připravil Kuba, všichni užili.
Neděle byl z pohledu tréninku nejnáročnější den. Dopoledne jsme se postavili na start klasické trati, která pro starší kluky měřila přes 9 km a nabídla velmi zajímavé postupy, které zavařilili nejednu hlavičku. Po obědě se kluci vydali na hledání proutků a holky zatím vymýšleli plány na další den. Přemýšlení však bylo narušeno farstovanými úseky, které už pro mnohé byly tak akorát. Každý se ještě kousl a myslel už na další ráno.
V to si pro nás holky připravili šifrovačku, která se nám snad poprvé povedla rozluštit a nemuseli jsme prosit o nápovědu. Holky jsme tedy lehce vyšupali a připravovali na americké štafety proti našim jičínským kamarádům. Při nich jsme nechaly naše poslední zbytky sil a po obědě alou vyšupat maminku domů.
Cestou zpátky jsme ještě navštivili dům oběšených panenek. Ještě že jsme se tam nepodívali před nočákem 😉
Chci moc poděkovat všem svěřencům za skvělý přístup k tréninkům a taky, že s nima není nuda.
Tak zdar na dalším soustředění.
Koště
=================================================================================
Analýzy tréninků:
Sudá lichá – GPS
Egg hunt – GPS
Konec léta v Mladých Bucích
Těsně před tím, než naši dorostenci znovu zasednou za školní lavice, jsme potrápili jejich nohy a hlavu na soustředění v Mladých Bucích.
Lokace byla zvolena kvůli STM testům, které se konaly v Trutnově a podle kterých se rozřazují do TSM skupin. Jejich zdatnost prověřovala trojka, o-4OO a písemné testy. Někdo si testy přišel pouze prohlédnout a bude je dělat v náhradním termínu v Pardubicích (jejich boj).
Po testech jsme se přesunuli na ubytování na Lesní plovárnu, kde jsme regenerovali naše nohy půlhodinovým klusem a koupáním v místním bazénu. Večer nás ještě čekala přednáška (by Vesko) o podzimních republikových závodech.
Další den nás dopoledne čekal middle na mapě Čížkovy kameny, kde se před rokem konalo MČR na krátké. Tratě (D16, D18/H16, H18), které byly stavěné na 25 minut, aby si dorostenci zvykli na formát závodního middlu, nám připravil Honza Petržela. Důraz tréninku byl kladen na bezchybný výkon ve velmi náročném terénu, to byl také důvod, proč se šlo pouze na dotyk. V kamenných svazích bylo důležité hledat výrazné a unikátní body a složit si z nich robustní plán. To se některým opravdu podařilo a předvedli bezchybný výkon. Např. od Háječka jsem slyšel, že i když nešel naplno, tak si myslí, že by líp nedokázal jít. Myslím si, že z toho by si mohli vzít všichni poučení, že v těžkých terénech je nejdůležitější, aby nohy nepředbíhaly hlavu.
Odpoledne nás čekal sprint v Hostinném. S milióny objížděk cestou jsme se zdárně popasovali a poznali kraj zase o trochu víc. Dorostenci měli za úkol jít sprint v závodním tempu, aby probudili svou sprintovou rutinu a před MČR ve sprintu měli aspoň jednu generálku. Ukázalo se, že ač sprint nepatřil k těm nejtěžším, mnoho dorostenců dělalo velmi zbytečné chyby. Snad si z toho vezmou ponaučení a na MČR ukážou klidný a bezchybný výkon.
V neděli dopoledne nás ještě čekal hromaďák. Ač z mapy les vypadal poměrně čistý, v reálu nás čekalo kopřivo-ostružinové peklo. Chtěl bych se omluvit kategorii D16, která si asi nic jiného, než to peklo neužila. Můžeme si z toho vzít alespoň jedno pozitivum a to, že nejen delší tratě, ale i tenhle fekál nám zase trochu posílil náš morál. Bylo vidět, že všichni trénink brali vážně a v lese se fakt kousli. Chtěl bych také pochválit všechny kluky, že nepodcenili rozcvičení a už když jsem se vracel z roznosu, tak se rozbíhali.
Chtěl bych všem poděkovat za soustředí, jak trenérům, tak všem účastníkům. Je vidět, že na soustředění nejezdíte jen pokecat s kamarády, ale že se v orienťáku chcete posouvat. A toho si fakt cením.
Koště